Dva roky s implantátem, díky Mrázovko!

Denně se raduji ze svého slyšení. Ještě mi nezevšednělo. Denně kvituji, že jsem slyšela za zády auto nebo kolo. Denně mě vítá mňoukání koček. Denně mě potěší pípnutí karty na platebním terminálu. Slyším kroky po schodech, slyším manželův holicí strojek, slyším čištění zubů mých dětí, slyším krájení zeleniny, slyším cinkání klíčů kolegů na chodbě. Podobné zvuky jsem nikdy v životě neslyšela. Jsem šťastná, že vnímám chvění strun houslí, dokáži rozlišit jednotlivé tóny klavíru. Vážnou hudbu jsem vždycky ráda poslouchala, ale nyní mi přináší nesmírné potěšení. Novinkou je, že si ráda poslechnu i populární písničky, protože jsem začala rozumět slovům písniček.

Mám štěstí, že pracuji ve speciálním školství, každý týden jsem chodila na sluchovou rehabilitaci ke zkušené logopedce, která dokázala specifikovat, kde se mi nedaří, protože ještě nemám sluchovou zkušenost a kde by možná pomohlo nové nastavení. Spolupracovala jsem s panem inženýrem, první měsíce se slyšení postupně vylepšovalo, ale pak vývoj začal stagnovat. Intuitivně jsem si říkala, že mé sluchové centrum v mozku je nesrovnatelně méně vyvinuté než u dospělých nedoslýchavých, kterým se zhoršil sluch nebo u dospělých ohluchlých. Obrátila jsem se o pomoc na Mrázovku, kde mě znají od mala a hlavně tam mají zkušenosti s nastavováním u malých miminek. První návštěva na Mrázovce přinesla především radost, že se mi do slyšení vrátily srozumitelné a známé zvuky. Od té doby, co mě začal nastavovat pan inženýr na Mrázovce, se mé slyšení začalo rychle zlepšovat. Konečně jsem měla pocit, že jsem ve správných rukách. Ve spolupráci s mojí logopedkou jsme zjistily, že bezpečně nerozlišuji jednotlivé samohlásky "aeiou", nemám zkrátka tak šikovné sluchové centrum v mozku.  Proto mi pan inženýr nastavil zcela nové kmitočtové rozložení na elektrodách a vysvětloval mi, že změny jsou tak veliké, že vyžadují delší adaptaci. Skutečně, zdálo se mi asi měsíc, že mám hluboký, chraplavý hlas. Potíže nebyly praktického rázu, ale čistě psychické. Kupodivu běžné zvuky a hlasy ostatních lidí zněly podobně jako předtím. Ve třídách jsem slyšela dýchání žáků, skřípání jejich propisek na papíře. Hlava si pomalu zvykla, řeč druhých byla jasnější a zřetelnější.  Začala jsem pravidelně trénovat poslech audio knih, kdy vlastně slyšená slova musím stále kontrolovat v textu. Získala jsem možnost, jak pravidelně a účinně procvičovat vlastní rozumění řeči. Postupně jsme tak ve spolupráci s paní logopedkou a panem inženýrem "přidali" do mého slyšení i bezpečné rozlišení jednotlivých hlásek, nebo aspoň jejich skupin.

Nastavování procesorů je velmi důležité. Uvědomuji si, že nastavování procesorů není mechanická práce, která spočívá v nastavení tichých a komfortních prahů. Je to především o vyladění samotného zpracování zvuků. Uvědomuji si, kolik jednotlivých faktorů je spolu provázaných a jak jedna změna nebo nevhodné nastavení jediného faktoru dokáže rozhodit celý poslech. Nerozumím řeči, protože jsem jako prakticky hluchá nikdy v životě řeči nerozuměla, přesto vnímám i drobné změny jediného faktoru z mnoha dalších. Proto si tolik uvědomuji, jak moc důležité nastavování je. Jako přírodovědec obdivuji, jak musí inženýři vyjít z malého množství objektivních informací a velkého množství subjektivních dojmů a z toho doslova vykouzlit příjemné a funkční nastavení.

Pracuji ve škole se sluchově postiženými dětmi, máme děti se sluchadly i děti implantované. Občas jsou děti nervózní z hluku, když jsou podrážděné. Občas jim vadí pískání v tělocvičně. Někdy se stane, že drobný šum, který nedoslýchavé děti nebo dospělí učitelé nevnímají, ale děti s implantátem tento šum velmi ruší. Pubertální slečny mívají přecitlivělé vnímání. Vystresovaní maturanti mohou náhle hůře rozumět u maturitní zkoušky. Prostě jsem si vědoma, jak je velmi důležitá důvěra a spolupráce mezi rodiči dětí, logopedkami a inženýry, kteří společně hledají optimální nastavení pro dítě.

Máme u nás různé značky implantátů a všechny jsou skvělé. Hlavní přínos implantátů je pouze v jejich optimálním nastavení. Ráda bych poděkovala logopedkám a inženýrům z Mrázovky za jejich péči a snahu, co nejlépe pomoci malým dětem, aby lépe slyšely a skládám jim svůj obdiv. 

První měsíce se mi zdálo, že dělám veliké pokroky s novým slyšením. Těšila jsem se, že mi brzy ve společnosti neuteče žádná pikantní zajímavost, žádný vtip.

Na šestém nastavení 6. března byla nejdříve snížena základní příjemná  hlasitost. Měla jsem totiž 10 dní všechny programy stažené na minimum.

20. února jsem byla na pátém nastavení. Překvapení, audiogram ve volném poli s implantátem mám jako zdravý slyšící člověk!

5. února jsem byla na čtvrtém nastavení. Mám za sebou velmi "hlasitý" týden. Celé dny jsem slyšela velmi intenzívní zvuky a doufala jsem, že mi to bude ku prospěchu.

 27.ledna jsem měla třetí nastavení a málo času, učila jsem od devíti. Pan inženýr mě vzal už v půl osmé ráno. Čtyři dny jsem měla oblíbený program v KI nastavený na maximální hlasitost.

V úterý 20. ledna jsem přišla na Foniatrickou kliniku do Žitné. Nejdříve mi změřili audiometrii ve volném poli jen s KI. Potvrdilo se, co jsme s paní logopedkou tušily.

14.ledna 2015 proběhla aktivace mého procesoru. . Byla jsem připravená na úplně jiné slyšení,

V kalendáři jsem měla červeně zakroužkovaný  8.prosinec. Operace! Snažila jsem se být klidná a plně jsem důvěřovala lékařům.

V roce 1995 mě přednosta kliniky Alexej Novák oslovil s nabídkou, zda bych nechtěla kochleární implantát. Měla jsem být první dospělý implantovaný pacient, který od narození neslyšel.