Pan Ing. Vokřál se mi snažil vyjít vstříc, pečlivě hodinu a půl nastavoval 4 nové programy, mezi nimi mám i jeden na pomalejší stimulaci sluchového nervu. Chybí mi vnímání mého hlasu, snažili jsme se najít program, který by mi přiblížil způsob slyšení, na který jsem byla zvyklá. Museli jsme konstatovat, že se musí nejdříve sluchový nerv adaptovat na nový způsob stimulace. Byla jsem spokojená, měla jsem pocit, že se mi maximálně věnoval.
Ve středu jsem se těšila k paní Karle. Sluchová diferenciace řeči byla lepší, nejlépe mi vyhovuje program s pomalejší stimulací (500Hz/sec). Začínám se konečně orientovat v lidské řeči, bez potíží odhadnu, jaké číslo bylo poslední. To znamená, nerozumím z uzavřeného souboru číslovek 1-10 jednotlivé číslovky, ale pokud "se dopočítává", vím bezpečně, že poslední číslovka byla pět nebo osm. Velmi mě povzbudilo, že rozliším intonaci vět typu: "Je to pravda. Je to pravda?" Pana kolegu, který na mně dvakrát volal "Ivanko" přes půl sborovny, jsem slyšela a nejlepší na tom byl pocit, že jsem zřetelně rozuměla.
Začala jsem na radu pana inženýra a paní logopedky, ihned po školním vyučování (vlastně po mém zaměstnání, kdy je nezbytné perfektně rozumět), sundávat sluchadlo. Učila jsem se spoléhat jen na KI a zpracovávat nové vjemy. Zjistila jsem, že šum ve školní třídě je stejný jako na rušné silnici, houkající sanitku, kterou jsem dříve slyšela o celý blok domů dříve, jsem slyšela, až když projela kolem mě a to ještě slabounce! Nikdy jsem nepoužívala kompresi ve sluchadlech, byla jsem zvyklá, že kolem nás je občas pěkný rámus. Doma mi spadla na dlažbu plechová dóza, slyšela jsem ji pouze decentně. Vše si zapisuji a na další nastavování budeme vědět, na co se zaměřit. Nechci žádné tlumení hluku, potřebuji slyšet i rozdíly v intenzitě. A přidat hluboké tony, abych srozumitelněji slyšela lidskou řeč.
Ve čtvrtek od rána vnímám pouze s KI. Cítím, že dělám pokroky, už mě neruší šustění oblečení, tikot hodin, vrzání bot. Cestou na vlak si radostně pro sebe syčím a zkouším rozlišit "s, š, č, z". Jde mi to. Na logopedii se snažím rozlišit slova se stejným počtem slabik. Mám radost, sice je to těžké, ale celkem se daří.
V pátek opět na logopedii. Bezpečné rozlišení lidského hlasu a sykavek mi dodává jistotu. Trénujeme i čtení textu, který mi předčítá Karla. Snažím se ji sledovat prstem v tištěné předloze a doplním tam, kde nečekaně skončí. Nečekaně zábavné cvičení. Velmi těžké je rozlišení slov: plive-plave. Musím být trpělivá a počkat si na lepší nastavení sluchové mapy. Zajímavé je, že mám svůj oblíbený program v kochlíku celý den na maximální hlasitost a ráda bych si ještě zvuky zesílila. Sluchový nerv se zjevně adaptoval.
Minulý týden jsem byla na pěším výletě s mužem a celou cestu mě poměrně dost rušilo šustění a tření mého sportovního oblečení. To už zmizelo. Na rodinné oslavě jsem měla sluchadlo a implantát a bylo to prima.
Pokroky jsou malinké, ale jisté. J
27.1.2015 mám další nastavení a o víkendu bude další článek! J