Operace

V kalendáři jsem měla červeně zakroužkovaný  8.prosinec. Operace! Snažila jsem se být klidná a plně jsem důvěřovala lékařům.  Před osmou ráno mě vezli na sál, kde jsem strávila tři hodiny. Po jedenácté jsem byla na pokoji. Hned jsem spala dál. Probudila jsem se v půl třetí odpoledne a dala zprávu nejbližším, že "jsem OK".

Šíleně mě hučelo v hlavě, vyschlá pusa a krvavé hleny. Byla jsem ráda, že nemám žádné bolesti, nechtělo se mi zvracet. Po troškách jsem upíjela vodu a spala. Večer jsem měla hlad, tak jsem se najedla. Čerstvý chleba mi chutnal, ale vůbec jsem necítila jeho strukturu. Jazykový nerv byl podrážděný a pořádně nefungoval.

Druhý den ráno mi sundali bílou čepičku z obvazů a dostala jsem jen čelenku. Zjistila jsem, že nemám ani plně funkční chuťové buňky. Neměla jsem chuť na špičce jazyka, jen po stranách. Tak jsem se z mlsné kozy stala ještě mlsnější. Kupodivu mě nebolel hrtan po intubaci, jen se mi stále v puse objevovaly krvavé hleny. Je to zcela normální, někdo může mít sekreci z operační rány výraznější a vše volně odtéká Eustachovou trubicí dolů. Proto také nesmí mít pacient rýmu, aby trubice zůstala volně průchodná.

Čtvrtý den po operaci mě propustili. Sama jsem dojela autem domů. Doma je doma! Měla jsem občas hučení v hlavě a střední ucho plné sekretu. V sobotu jsem po ránu kýchla a spustila se mi výraznější krvavá sekrece z ucha do pusy. Kvůli tomu jsem měla nejistou rovnováhu, měla jsem při chůzi pocit, že mě to táhne na pravou stranu. Tak jsem si "naordinovala" klid na lůžku a další den bylo dobře. Trvalo to jen den a půl.

Devátý den jsem byla na kontrole v Motole, pan Dr. Bouček mi vyndal stehy, zodpověděl mi tisíc otázek a uklidnil mě, že všechny průvodní nepříjemné jevy odezní nejpozději do dvou měsíců. V mém případě necitlivý jazyk, jeho vysychání a chuť. Dále necitlivé ucho – měla jsem pocit, že je cizí, že mám místo ucha "karbanátek". Postupně se mi vracela chuť a po necelém měsíci bylo vše v pořádku. Až na vlastní boltec. Všechno má svůj čas.

Když jsem před operací četla "Informovaný souhlas pacienta", kde jsou vyjmenované všechny možné nežádoucí účinky, byla jsem připravená na horší průběh. Věřte mi, že vše, co jsem zde popsala, jsou jen detaily! Mohla jsem bez problémů chodit na procházky, jezdila jsem na kole.  Byly to skutečně jen maličkosti! J

Povzbuzující bylo, když pátý den po operaci mě mailem kontaktoval pan Ing. Vokřál se zprávou, že 14.ledna 2015 proběhne nastavení procesoru a ptal se, jakou barvu procesoru bych si přála. Vybrala jsem si kávovou. Jsem totiž milovnice dobré kávy!

Teď počítám dny do vlastní aktivace.