Šesté a sedmé nastavení

Na šestém nastavení 6. března byla nejdříve snížena základní příjemná  hlasitost. Měla jsem totiž 10 dní všechny programy stažené na minimum. Znovu se nastavovaly prahy tónů, kdy je již přestávám slyšet. Výsledkem je tentokrát spíše zúžení pásu hodnot. Protože jsem měla za sebou celkem úspěšné období z hlediska zlepšování poslechu, byly znovu zapojeny první dvě elektrody. Po zapojení se okamžitě zvýšila hlasitost poslechu na nepříjemnou mez. Pan inženýr říkal, že tyto dvě elektrody u mě zřejmě určují intenzitu vnímaných zvuků. Základní práh se musel znovu snížit.

Poslechové testy byly výrazně lepší, nenechala jsem si tedy žádný bývalý program a dostala jsem stejné programy jako minule, jen s novým nastavením, s 22 elektrodami.

Hned, jak jsem vyšla do hustého městského provozu, bylo něco špatně, neslyšela jsem ani auta ani sebe. Honem jsem přepnula kochleár na program ADRO. Částečně mi to pomohlo. V domácím prostředí se zvedla hladina drobných zvuků, které jsem se už naučila nevnímat, na nepříjemnou mez a lidská řeč v běžném provozu se setřela, zněla dutě. Jako kdybych měla hlavu v papírové krabici.

Odjela jsem na týden se školním lyžařským kursem. Slyšela jsem mnoho zbytečných zvuků jako je vlastní dech, šustění látky, ventilaci. Lidská řeč ztratila barvu, nerozlišila jsem mužské a ženské hlasy, při poslechu jsem měla potíže i určit správný počet slabik. Neodlišila jsem volání kolegyň od skládání oblečení. Jediná situace, která mě uspokojovala, byl hovor s dětmi na lanovce, tam jsem je slyšela krásně a zřetelně, i když jsem měla přilbu.

V pondělí 16. března jsem byla na logopedii. V tiché místnosti, kdy jsem měla možnost vnímat pouze zřetelnou ženskou artikulaci, jsem rozuměla stejně jako dřív. Odpoledne jsem byla u pana inženýra na přenastavení. Popsala jsem svou situaci, že jsem najednou zase slyšela jen šumy a nebyla jsem schopna detekovat lidskou řeč v prostředí, ale kupodivu z hlediska logopedie, zde nebylo nic závadného. Celkově mi bylo slyšení s kochleárem nepříjemné. Což by nemělo být!

Hlavním bodem sedmého nastavení bylo vypnutí rušivých elektrod a zvýšení rychlosti stimulace z 500 Hz na 720 Hz. Čím rychlejší stimulace sluchového nervu, tím více informací v sobě tato stimulace nese. Řeč byla okamžitě jasnější. Po nastavení prahu příjemné hlasitosti se klasicky stanovovaly prahy, kdy již neslyším daný tón. Pás hodnot se rozšířil na dvojnásobek.

Protože si nejsem jistá, jaká hlasitost při rychlejší stimulaci mi bude vyhovovat, mám nastavené dva programy SCAN a ADRO s nižší intenzitou a s vyšší intenzitou.

Hlas pana inženýra jsem vnímala poprvé jako "normální", měkký hlas. Poprvé jsem ani jednou nechybovala při poslechu číslovek, dní v týdnu a měsíců v roce.

Svět kolem sebe vnímám mnohem příjemněji. Neruší mě vlastní dech, klapot klávesnice zní slaběji, musím se soustředit, abych slyšela tikot hodin na chodbě. Domnívám se, že když máme nastavené širší sluchové pole, tak program v našem procesoru při zpracování podnětů snadněji zachová jejich rozdílnou intenzitu a tím se zvyšuje plastičnost slyšení. Je logické, že když je sluchové pole o polovinu zúžené, tak program musí zpracované podněty doslova nacpat do malého manévrovacího prostoru. To usuzuji z faktu, že hlasy slyším stále stejně nebo spíše lépe, ale množství nepřirozeně zesílených běžných zvuků a šumů ustoupilo do pozadí.

Asi měsíc po aktivaci jsem měla poprvé na zkoušku standardní rychlou stimulaci 900 Hz. Řeč se okamžitě změnila na hukot motorové pily. Zůstali jsme u původní pomalejší stimulace. Uplynuly dva měsíce od aktivace a moje sluchové dráhy ochotně přijímají rychlejší stimulaci 720 Hz. Je vidět, že neustále pokračuje proces sluchové adaptace.