Stránky o nás kochličkách, které jsme vstoupily do světa zvuků v relativně stejném čase.

jana*: Přesně znám ty pocity, které ve svém blogu popisuješ. Obdivuji tě, že to popisuješ takhle natvrdo a pravdivě. Já to celý život v sobě dusím a je to jako kyselina sírová. Nejsmutnější je, když pocity moc nechápou ty nejbližší. Fandím ti, ať se ti s "kochlíky" život obrátí jen a jen k lepšímu!