Shodou náhod jsem sháněla logopeda a volno měli na Mrázovce, kde mi vyšli maximálně vstříc a podařilo se mi domluvit si tam také nastavování, takže budu mít všechno hezky pod jednou střechou a nebudu muset lítat po Praze. Těšila jsem se tedy na setkání a snad už nějaké rozuzlení mých peripetií s "ouškama".
Takže jsem 26. 2. naklusala na Mrázovku, kde jsem si domluvila termín s paní doktorkou na logopedii (hurááá) a šla se seznámit s mým novým inženýrem. Chvilku jsme si povídali a postupně se domlouvali, jak a co zkusíme a budeme nastavovat. Začalo se lepším, levým uchem. Bohužel neslyším všech 22 elektrod jako po sobě jdoucí tóny na klavíru (například) ale hloubka tónů mi skáče, jak se jí zlíbí. Například elektroda 16 mi zní hlouběji, než elektroda 20, což má být naopak. Kvůli tomuto musím mít vyplé některé elektrody, jinak je pro mě poslech nepříjemný. Na pravém uchu mám vypnutých tuším 6 a na levém 2 nebo 3, nevím přesně. Bylo mi ale řečeno, že to není neobvyklé.
Stěžovala jsem si hlavně na to, že poslech byl opět cinkavý, možná to bylo pro to, že od posledního nastavení až k tomuto uběhly 3 týdny, přičemž jsem chodívala skoro v týdenních intervalech a mozek už byl na slyšení zvyklý a chtěl víc. Nastavení bylo vcelku rychlé, pan inženýr zkoušel různé nástroje, aby vyzkoušel, jak hlasité to je. Zda ubrat nebo přidat hlasitost. Taky jsem si stěžovala na neustálé "praskání" v procesorech. Pan inženýr řekl, že něco zkusí a vypl tiskárnu. Říkám, že je to lepší, ale stejně to furt slyším, navíc to slyším i doma. Řekl, že vyzkouší ještě něco a šel zhasnout světla a najednou ticho. Řekl, že tak "lupou, praskaj" zářivky. A já se začala chechtat. V bytě, kde bydlím, jsou totiž všude jen zářivky a já měla praskací problém právě hlavně doma. Prostě jsem za ty roky zapomněla, že zářivka dělá nějaký zvuk.
No abych to shrnula. Poslech je teď pro mě příjemnější, obě strany jsou stejně hlasité a vyrovnané. Zmizel cinkavý zvuk. Řeč mi však přijde nějaká tlumená, oproti okolním zvukům. Snad to půjde upravit. Další nastavení mám teď v úterý 10. března a měla bych už dostat i velký ovladač (velké huráááá), takže se těším. Bylo mi doporučeno zatím trénovat uzavřené soubory slov, než si mě vezme do parády logopedka. Tak jsem zaúkolovala přítele. Zkoušeli jsme ovoce, hodně jsem toho poznala, ale dělají mi ve slovech problémy souhlásky b, k, m, n...třeba takový banán byl pro mě absolutní záhada. Ale dobře slyším r, ř, což se projevilo u uzavřeného souboru na téma zelenina, když si můj drahý zavtipkoval a řekl: "řapíkatý celer" a já mu rozuměla :-D.
Takže jde to pomalu, ale přece jenom snad k lepšímu. Stále hodně odezírám a čekám, co se bude dít na dalším nastavování a jak mi pomůžou návštěvy u logopedky. Trošku mě rozčiluje, když slyším nějaký zvuk a nevím co to je a není třeba nikdo po ruce, aby mi řekl, co slyším. Jinak jsem s KI i přes ty ne úplně ideální začátky spokojená. Hlas lidí je stejný, jaký si ho pamatuju, přijde mi dokonce čistější a příjemnější, než se sluchadly. Musím říct, že i když nemůžu s KI telefonovat, což jsem se sluchadly omezeně mohla, nechtěla bych už ty špunty do uší za nic na světě.