Jak tak čtu všechny ty zkušenosti s prvním nastavováním a slyšením, tak bych se také ráda podělila s vámi o své začátky.
První nastavení jsem měla 11. září 2014 v Brně. Ještě dnes vzpomínám, jaké bylo ten den škaredé a uplakané počasí. Já jsem ale byla plna očekávání, které bylo možná až moc velké. Sice se sluchadlem na levém uchu jsem už zase slyšela a rozuměla obstojně, ale přestávalo to být už ono. Velice jsem se těšila, jak se to s KI změní. Jak už jsem psala, KI se nakonec rozhodli implantovat na pravé ucho, které však skoro 15 let nebylo sluchadly nijak stimulováno. Když jsem totiž v 8 letech přišla o sluch, tak byla z počátku větší ztráta sluchu napravo a nikdy mi vlastně pořádně nenastavili příjemný poslech na pravé ouško, a já jsem se tak naučila používat hlavně levé ouško. V pubertě jsem odmítla mít na obou uších velká sluchadla, a když mi byla nabídnuta možnost mít zvukovodové sluchadlo, tak jsem neváhala a dostala jsem ho na to lepší, levé ucho a napravo jsem tedy přestala nosit sluchadlo úplně. Byla to chyba, ale vysvětlujte to pubertální holce. Sice nalevo mám ztrátu sluchu kolem 99% (90-115 db), ale stále ještě dokážu telefonovat.
No a k tomu nastavování. Inženýr mi ukázal a vysvětlil použití všech věciček, které jsem dostala ke KI. Jelikož MedEl měl loni akci, kdy dával dva vnější procesory, a to RONDO a OPUS 2X. Pro Med El jsem se také rozhodla z toho důvodu, že má v nabídce to RONDO.
Inženýr mě nejdříve pouštěl do KI jednotlivé zvuky – frekvence. Byla jsem překvapena, že je slyším. Říkala jsem, kdy je slyším, kdy jsou pro mě příjemné a kdy už ne. Reagovala jsem hlavně jen na ty, které můj mozek znal ze sluchadel. Ty nejnižší jsem vůbec nezaregistrovala a ty nejvyšší, jsem měla velice nepříjemný pocit v hlavě, jako by mi měla každou chvíli bouchnout.
A pak došlo na celkové zapojení. Jak jsem slyšela ty jednotlivé tóny, tak jsem myslela, že budu také slyšet i okolní zvuky. A byl to šok. Neslyšela jsem nic. Neměla jsem vůbec pocit, že bych něco slyšela. Prostě ticho. Hned jsem šla na logopedii, kde jsme zkoušeli, jestli něco uslyším. Postupně, během té půl hodinky co jsem tam byla, jsem začala alespoň trochu zaregistrovt silný zvuk, na to kdy začal a kdy skončil, ale už jsem vůbec nedokázala poznat, co je to za zvuk. Byla jsem z toho velice zklamaná. Cestou domů, jsem měla vypnuté sluchadlo a snažila jsem se poslouchat jen s KI. Ale přišlo mi to stejné, ať jsem KI měla nebo ne.
Jelikož je RONDO umístěno rovnou nad magnetem, nikoliv i za uchem, tak jsem zpočátku se bála, abych ho někde neztratila. Šahala jsem si na hlavu, zda ho tam vůbec mám a zda mi nedošly baterky. Přece jen, když jsem přejala po RONDU rukou a vlasy, tak jsem vnímala jistý šum. Nosila jsem sluchadlo i KI. Jen doma, nebo cestou z práce jsem měla zapnutý jen KI a snažila jsem se vnímat okolní zvuky.
Teprve cca po 3 týdnech, jsem poprvé zaregistrovala, že když dochází baterka do KI, tak to začne pípat. Měla jsem z toho velkou radost. Další pokrok byl ten, že jsem postupně dokázala odlišit krátké a dlouhé hlásky. Až cca po 4-6týdnech jsem poznala bezpečně hlásky a-e-š. Ty sykavky jsem rozuměla nejlépe. Někdy v listopadu, jsem poprvé zaregistrovala, že když mi dojedou barky do KI, tak jen se sluchadlem slyším a rozumím daleko hůře. V tom listopadu, jsem jeden den zapomněla si baterky do sluchadel, tak jsem musela být celý den jen s KI. Dorozuměla jsem se, dokonce byli mí kamarádi překvapeni, že jim docela dobře rozumím a hlavně že neřvu – první týdny, když jsem měla jen KI, tak jsem měla tendenci mluvit hodně nahlas, abych sama sebe slyšela.
Teď v lednu, cca 4 měsíce po prvním nastavení, jsem poprvé v práci slyšela při kódování pípání alarmu, dále jak jsem byla v laboratoři, tak tam měli laborantky "minutník", který vydával velice vysoký zvuk – se sluchadlem jsem ho neslyšela, ale s KI ano. To mě povzbudilo.
Bez odezírání řeč zatím stále nedávám. Když s logopedkou, nebo doma, cvičím poslech slov v uzavřených souborech, tak nemám problém. Hodně písmenek si v těch slovech domyslím. Také, když mám před sebou ty slovíčka napsaná, tak dokážu poznat co to je. Když se však liší jen jedním písmenkem dítě-nitě, kráva-tráva....tak jsem ztracena.
Další věc, jak jsem trénovala s KI, byla jízda tramvají. Měla jsem jen KI a snažila jsem se poslouchat hlášení stanic. Sice jsem názvy zastávek znala, ale postupně se jejich hlášení stávalo pro mě zřetelnější a zřetelnější.
A jak slyším, no až tak plechové, jak to někteří popisují mi to ani nepřijde. Je to sice jiné, než se sluchadly, ale ten zvuk mi nevadí. Jelikož můj nerv je zatím, jako by se znovu narodil, tak proto to tak dlouho trvá. Dle ing. mám cca nastavenou zatím jen poloviční hlasitost. Kdyby mi to dal více, tak mi asi praskne hlava. Na nastavení chodím cca co měsíc a vždy mi dá 4 programy se zvyšující se hlasitostí a já cca co týden si to zvyšuji, aby si nerv postupně zvykal. Trošku zlomové nastavení bylo 8. ledna 2015, kdy jsem pak při postupném zvyšování hlasitosti už lépe rozuměla mluvené řeči.
Zatím poslední nastavení jsem měla 5. února 2015. Kdysi "zubatá" křivka se už pomalu vyrovnává. Inženýr mi snížil výšky, které byly už až moc pro mě hlasité a pochválil mě, že už si mozek začíná hezky zvykat na ty nové frekvence, které předtím se sluchadly vůbec neznal.
Také jsem poprvé při tom nastavování krásně slyšela rozdíl v jednotlivých tónech. Předtím mi přišly všechny jako by byly stejné a teď už jsem poznala, zda mi tam pouští hluboké nebo vysoké tóny.
Vím, že jsou to jen maličkosti, ale s porovnáním s tím, jak jsem vlastně na začátku s KI vůbec nic neslyšela, je to pokrok.
Na logopedii mi dala paní logopedka odkaz na procvičování zvuků tento odkaz:
Docela dobře posloužil při prvotním vnímání zvuků. Ale zjišťuji, že se naučím vnímat jistý zvuk a jakmile mám zase nové nastavení, tak ten zvuk zase zní jinak a jako bych se to učila opět od začátku.