Odpočítávání dnů před první aktivací rychle uběhlo a já jsem se těšila jak malé dítě. Nastala středa dne 7. ledna 2015 a já si uvědomila, že již opravdu nastal můj čas, kdy vkročím do světa rozmanitých zvuků, díky kochleárnímu implantátu. I když s KI není slyšení úplně stejné, jako slyšení zdravých lidí. To ale nebudu dál rozebírat. Chci se s vámi podělit o to, jak probíhalo nastavování řečového procesoru. Podělit se o s vámi o to, co se událo během mé první aktivace.
Venku bylo šero a po stověžaté Praze vanul studený vzduch a pršelo. V Centru kochleárních implantací na Mrázovce v Praze byla se mnou má dcera Natálka a můj muž. Oni jsou mojí oporou a celou dobu mě hodně podporovali. Nejvíc mě ale bylo líto Natálky. Prožívala to vše víc, než já. A já se snažila vymazat jí starost z jejich očí a rozveselit ji.
Paní magistra Holmanová mi nasadila za levé ucho procesor a to kolečko s magnetem se snažila "přilepit" k voperovanému implantátu, aby se uchytil. Ale proto, že mám dlouhé a husté vlasy, dostala jsem ještě silnější magnet. A už krásně drží. Chvílí jsem čekala a byla jsem pořád napjatější, kdy konečně uslyším první zvuky. Paní magistra mě upozornila, ať se uvolním, protože pan inženýr Okluský něco dělá s nastavením procesoru na počítači. Chvíli poté nastal ten pravý okamžik. Všichni mě napjatě sledovali a očima mrkali nebo se ptali: "Tak co? Cítíte něco?". A tak podobně. Asi po dvou minutách jsem ucítila takovou zvláštní neznámou stimulaci do levé části hlavy. Zatím bez zvuků ani mluvené řeči... Byla to nepopsatelná síla.
Pak zkoušeli různé zvuky, jestli je uslyším a poznám. Jako první jsem odhadla piáno, triangl a malý cimbál. Na mluvenou řeč jsem musela ještě počkat. Grrr, už jsem se nemohla dočkat :-). První zvuky, které jsem slyšela, byly čistější, než když jsem je slyšela kdysi dávno, ještě s lepším sluchem a později se sluchadlem. Byly mi překvapivě příjemné a velice milé. Pak jsem z ničeho nic najednou uslyšela mluvenou řeč paní Holmanové a dost mě to šokovalo. Řekla jsem: "Co to bylo?". A v tu ránu jsem slyšela můj vlastní mluvený hlas. Začala jsem se smát! Nečekala jsem, že ho uslyším úplně čistě a ukáply mi slzičky. Paní Holmanová se ptala, jak slyším a já se jí snažila odpovědět, ale nebyla jsem schopna najít ta správná slova. Protože slyšet svůj hlas s KI bylo pro mě jiné, zvláštní. Byl to velmi smíšený, ale krásný pocit.
Chvílí poté zkoušela paní magistra říkat slova bez odezírání a já po ní opakovala. Samozřejmě nebyly jednoduché a často jsem odpověděla pouze podobná slova jako je kytka a já slyšela Jitka. Dostala jsem za domácí úkol procvičování slov na naslouchání bez odezírání.
Průběh první aktivace trvala zhruba 50 minut a po celou dobu natočila Natálka a zveřejnila to na youtube. Pokud byste si chtěli shlédnout, můžete se podívat.
Když jsme vyšli ven, první co jsem slyšela projíždět, bylo auto a říkám Natálce, to fáro má dobrej motor a ta se smála, že to tak je :-). Doma jsem dělala věci jako obvykle, ale přicházely ke mně nové zvuky. Například jsem nevěděla, že zvuky se dělají i při loupání česneku. Vyklízela jsem si sušák na prádlo a zjistila jsem, že dělá strašný rámus. Běžela jsem za Natálkou a ptala jsem se, jestli jsem takový rámus dělala i před operaci a odpověděla na to, že ano.
Dnes je neděle 11. ledna a konečně jsem zaznamenala zvuky jemně zpívajících ptáků. Během čtyř dnů se ve mě nahromadilo tolik zvuků a ukládám si je do své "knihovny" v sluchovém centru a jsem ohromně šťastná.
RE: Nepopsatelná síla | jana speváková | 11. 01. 2015 - 21:32 |
RE: Nepopsatelná síla | loki | 11. 01. 2015 - 21:52 |